Rattez a jeho blog….

Atmosféra v Abramovičově Chelsea je na přelomu roku tak hustá, že by se dala krájet. Fotbalisté Blues prožili výsledkově příšerný prosinec, mužstvo má aktuálně sedm zraněných hráčů a kouče Villase-Boase navíc dopálil večírek na rozloučenou s Nicolasem Anelkou. Portugalský trenér jej fotbalistům výslovně zakázal, oni si však svou besídku vzít nenechali a konec roku řádně oslavili.Jak nadějně prosinec začal, tak příšerně pro fotbalisty Chelsea skončil… Hned na úvod posledního měsíce v roce vyhráli Blues na půdě nebezpečného Newcastlu a pak jako první na podzim dokázali porazit i vedoucí Manchester City. Tou dobou už díky hladké výhře nad Valencií měli v kapse také postup do jarní části Ligy mistrů, takže se zdálo, že pod vedením mladého portugalského kouče André Villase-Boase se všechno v dobré obrací.

Jenže bác ho, na přelomu roku dusí Chelsea velká krize. Pak totiž následovaly nejen tři remízy 1:1, ale také silvestrovská domácí porážka 1:3 s Aston Villou. „Byl to nejhorší možný způsob, jak zakončit rok 2011. Ale nezbývá než doufat, že nový rok začneme vítězstvím, které opravdu potřebujeme co nejrychleji, abychom se zase výsledkově chytli,“ stručně prohlásil jindy výřečný brankář Petr Čech.

První pokus má Chelsea již v pondělí odpoledne ve Wolverhamptonu. Jenže v prosinci ztratila devět bodů, klesla na páté místo a v titul nevěří už ani její kouč. „Na titul už asi opravdu myslet nemůžeme. Když se podívám na tabulku realisticky, můžeme skončit čtvrtí. A to pro nás není dobrá zpráva,“ prohlásil schlíplý Villas-Boas.
Sedm marodů a navrch besídka pro Anelku

Jeho tým ke všemu kosí zranění. Zdravotní problémy mělo před duelem s Vlky hned sedm hráčů, včetně Sturridge, Drogby či Colea. Nedělní trénink vynechali i Čech a Terry, zcela fit nejsou ani Kalou a Malouda, jehož si bývalý kouč týmu Ancelotti vyhlédl pro svůj nový klub, Paříž St. Germain.

Nejen kvůli bídným výsledkům však je na Stamford Bridge velké dusno. Hráči přišli s nápadem, že na rozloučenou s Nicolasem Anelkou, který míří do Číny, uspořádají ve vánočním čase večírek na rozloučenou. Jenže ligové zápasy se teď hrají každý druhý den, a tak Villas-Boas oslavu striktně zakázal.

Jaké však bylo jeho překvapení, když zjistil, že besídka se v pátek večer přece jen konala. A hned v sobotu pak následoval nečekaný výprask s Aston Villou…

Fotbalisté Chelsea zvítězili ve 20. kole Premier League na hřišti Wolverhamptonu 2:1. Tři body pro londýnský celek zachránili Frank Lampard, který vstřelil vítězný gól v 89. minutě, a Petr Čech, jenž v nastaveném čase reflexivním zákrokem zlikvidoval šanci Doyla.Trenér Chelsea Villas-Boas postavil do základní sestavy na hrot útoku po dlouhé době Fernanda Torrese. Portugalský kouč však byl k této změně donucen, protože Drogba i nejlepší střelec týmu Sturridge jsou zranění.

V první půli byli Blues aktivnějším týmem, do žádné velké příležitosti se však nepropracovali. Ramiresův pokus skončil mimo a Torresovu střelu zblokovala domácí obrana. Vlci se pokusili zahrozit po půlhodině hry ze standardní situace. Johnsonovu hlavičku vytěsnil Čech na tyč.Wolverhampton, který po vánočních svátcích obral o dva body Arsenal, inkasoval až ve druhé půli. V 54. minutě se k rohovému kopu postavil Mata, poslal míč do pokutového území, kde se ho zmocnil Ramires a střelou do horní části branky otevřel skóre.Vyrovnání v 84. minutě

Domácím se podařilo vyrovnat šest minut před koncem zápasu. Fletcher dostal dlouhý pas do pokutového území, sklepl balón zpět na nabíhajícího Warda, který tvrdou střelou z deseti metrů propálil všechno včetně brankáře Čecha.

V tu chvíli se trenér na lavičce Blues rozčiloval, už o pět minut později však zvedal ruce ve vítězném gestu. Postarali se o to Cole, který nacentroval z levé strany přízemní míč, a Lampard, jenž zařídil Chelsea vítězný gól.

Přesto to nemuselo Chelsea stačit. V nastaveném čase se totiž domácí dostali k šanci na vyrovnání. K hlavičce se po centru propracoval Doyle, ale Čech ho reflexivním zákrokem vychytal. Hned vzápětí ukončil sudí zápas.

Chelsea zvítězila poprvé po čtyřech zápsech a dostala se na čtvrtou příčku před Arsenal, který hraje svůj zápas kola v 18:30 na hřišti Fulhamu.

Nabízíme Vám půjčky online přesně dle vašich požadavků a aktuálních potřeb. Náš web se specializuje na půjčky on-line, úvěry on-line a hypotéky. Díky online půjčkám máte možnost vyřídit si váš úvěr – půjčku z pohodlí domovova přes internet a ihned. Stačí vyplnit online formulář se žádostí o půjčky a budete kontaktování operátorem pro dořešní půjčky.
Několik výhod online půjček:

Rychlá odezva na váš požadavek o půjčku
Online vyřizování vám ušetří čas, cestování a stres
Můžete porovnávat výše splátek a doby splácení
Žádost o půjčku můžete vyplnit během pár minut
Údaje které vyplňuje by měly být chráněny zákonem č.101 o ochraně osobních údajů a neměly by být nikým zneužity
Žádost je většinou nezávazná a nemáte do doby uzavrření smlouvy žádné povinnosti

Před uzavřením žádosti o půjčku on-line doporučeme zvážit vždy několik dalších věcí. Rozhodnout se, zda-li si vezmu půjčku od bankovní instituce – většinou trvá o něco déle a musíte dokládat více dokumentů k poskytnutí finanční půjčky. Ovšem u bankovní půjčky online máte většinou nyžší úroky a tím je pro vás půjčka levnější. Musíte mít ovšem většinou čistý rejstřík v registru dlužníku a doložit příjem.

Druhou variantou je tzv. nebankovní půjčka online. Většinou se jendá o půjčy na směnku nebo od soukromých investorů – osob. K této půjčce není třeba většnou dokládat výpis z rejstříků a je vyřízena velice rychle. Ovšem pozor na vyšší úroky které mohou celou půjčku více prodražit. Máte-li zájem o půjčky online pokračujte pomocí navigace v tomto webu dle toho, kterou půjčku – úvěr přesně hledáte.

Také zde naleznete možnosti jak postupovat při splácení vašeho již vzniklého dluhu.Chceme Vám pomoci v lepší orientaci mezi bankovními i nebankovními produkty na našem finančním trhu. Chcem vám pomoci při výběru vhodné půjčky a hypotéky. Ukážeme Vám nejvýhodnější úvěr.Pokud se rozhodnete využít půjčku, doporučujeme zvolit formu půjček v tomto pořadí: Bankovní půjčky, půjčky online, nebankovní půjčky a půjčky bez potvrzení o příjmu, jako poslední pak doporučujeme rizikové půjčky na směnku. Stejně jako naše doporučení, ubírá se vzestupně i výše úroků a riziko.Podle typu půjčky můžete být vyzvání k doložení Vašeho příjmu. Banka po Vás v případě vyšších částek půjčky, může požadovat ručitele, případně zajištění půjčky nemovitostí, nebo jiným majetkem. Před uzavřením smlouvy dopručujeme projít si nabídky různých bank a ihned srovnat si jejich nabídky a RPSN (roční procentní sazbu nákladů). Čím je RPSN nižší, tím méně za půjčku platíte.

Většina bank má na svých stránkách On-Line žádost o poskytnutí půjčky, takže srovnání nabídek je otázkou pár minut. Online žádosti umožní srovnání půjčky ihned. Důležité je rovněž zvolit si optimální dobu splácení, jejiž délka vyhovuje každému jinak. Půjčky se sjednávají na nákup zboží či služby, nebo bezůčelově.

Zpěvák U2 Bono Vox chtěl o Vánocích potěšit Dublin a zazpíval s kolegy Glenem Hansardem a Damienem Ricem v rámci charitativní akce na ulici. Podle Daily Mailu se je chvíli snažila vyhnat policie, která si myslela, že jde o žebrající potulné muzikanty. Podle novin irská policie zpěváka a nejslavnějšího žijícího Ira nepoznala, což se jeví jako téměř neuvěřitelné. Bono byl dost překvapen, když mu strážníci chtěli zabránit ve zpívání, ale nedorozumění se rychle vysvětlilo.

Zdroj listu upřesnil, že Bono byl sice v kostýmu, ale stejně je divné, že by policie nepoznala „největší ikonu národa“.

Momentálně byli U2 vyhlášeni nejvíce vydělávající koncertní skupinou na světě. Se svým hrubým příjmem 293 miliónů dolarů (cca 5,6 miliardy korun) za jediný rok za sebou Irové nechali i takové komerční interprety jako jsou Take That a Bon Jovi. Billboard prohlásil turné nazvané 360° za nejvýdělečnější v roce 2011. Šlo o celkem 44 vyprodaných megakoncertů, které mělo navštívit přibližně 2,88 miliónů lidí.

Nikdo se neschová před tím, kým kdysi byl. Ani Revan. Hrdina mandalorianských válek, který zradil radu Jediů a přešel na temnou stranu, aby založil své vlastní sithské impérium. A spolu se svým učněm Malakem patřili mezi první, kteří si ke jménu připojili slovíčko „Darth“. Jenže Malak Revana zradil. Zaútočil na jeho vlajkovou loď a zničil jí, domnívajíc se, že Revana zabil. Ale jeho bývalého mistra něco udrželo naživu. Náhoda? Síla? Kdo ví. Revana se však ujali Jediové, vymazali mu paměť a využili ho ke zničení Malaka. Pak Revan zmizel. „Opustil spoustu lidí, kterým na něm záleželo,“ vzpomínal na něj jeho dřívější parťák Carth Onasi.A opustil i fanoušky série Knights of the Old Republic. Jen málokterá hra nechala uprostřed rozjeté série tolik otázek, jako první a druhý díl KOTORů. Málokde zároveň hráči tolik toužili po odpovědích: oba tituly totiž nabídly velmi silný příběh s důrazem na jednotlivé charaktery, k nimž si hráč mohl vybudovat silnější vztah. A co z něj zbylo? Jen velké neznámé. Jak skončil Revan? Co se stalo s Attonem? A co s Carthem, Bastilou, Bao-durem nebo Joleem? Zatímco Mass Effect tvůrci z Bioware dopředu označili za trilogii a slíbili dořešení všech otázek ve třetím dílu, KOTOR skončil až příliš otevřeně. A třetí pokračování pořád nikde a nikde. Kromě vzpomínek však po sobě oba KOTORy zanechaly alespoň něco. Svět. Krásný a přitom neprobádaný svět Staré republiky, nebo spíše nové příběhy, odehrávající se zhruba tři a půl tisíce let před událostmi ze Star Wars filmů. V tomto světě teď díky novému MMORPG Star Wars: The Old Republic můžete strávit klidně celý následující rok – a pro fanouška Star Wars to bude rok splněného snu.
Nekonečný KOTOR

The Old Republic je totiž KOTOR, který nekončí. Úžasné dobrodružství ze skvěle zpracovaného světa, které není nutné po 30 hodinách hraní odložit na polici. Kdepak; tou dobou budete teprve na začátku vaší cesty, budete poznávat hru i její mechanismy a většina zážitků na vás teprve bude čekat. TOR nabízí zábavu na tisíce hodin, osm povolání s osmi různými příběhy, což je prvek, který dává pojmu znovuhratelnost nový rozměr. Odlišné začátky profesí v Dragon Age proti tomu působí jako nesmělý pokus, tentokrát však Bioware trefili jackpot. Dohrát linii jednoho povolání zabere zhruba 200 hodin, pak na vás čeká dalších 200 a dalších a dalších… Zatímco v singleplayerových RPG znamená opakované hraní možnost zkusit si pár nových schopností, udělat několik odlišných rozhodnutí a vidět jiný konec, v TOR je skutečný rozdíl, jestli hrajete za sithského válečníka, nebo republikového vojáka. Styl hraní, lokace, úkoly, příběh… to vše je u rozdílných povolání odlišné, tu více, tu méně, nemluvě o volbách, kterých v průběhu hraní uděláte stovky. A většina z nich se vám později nějakým způsobem vrátí.

Zásadní je hned ta první, tedy volba strany: Republika, či Impérium. Do hry vstoupíte tři sta let po událostech z KOTORů, kdy mezi oběma frakcemi panuje křehké příměří. Psát historii Staré republiky můžete za Impérium v roli dvou sithských povolání (válečník, inkvizitor), případně jako nájemný lovec nebo imperiální agent. Republika nabízí pro změnu dvě jediiské profese (rytíř a konzul), dále vojáka a pašeráka. Pak si musíte zvolit rasu, těch je ve hře celkem devět, každé povolání jich však povoluje jen několik. Jako voják například nemůžete být Twi’lek, Sithové zase mohou zapomenout na rasu namodralých Chissů. Každé povolání si navíc na 10. úrovni vybírá jednu ze dvou specializací, volbu je tedy třeba dobře promyslet, aby byla v souladu s tím, kým chcete ve Star Wars světě být. Poté je možné provést základní úpravy vizáže – a vzhůru na nejdelší herní dobrodružství, jaké vám současné Star Wars hry mohou nabídnout.
Dobrodružství vs. grind

Na rozdíl od většiny dalších onlinovek lze v případě TOR skutečně mluvit o dobrodružství, nikoliv jen honbě za dalšími zkušenostmi a lepšími předměty. I když… ani té se nevyhnete. Ano, TOR obsahuje napínavou příběhovou linku, která díky namluvení všech dialogů skutečně vtáhne. Pak nabízí i řadu zajímavých questů, například výslech vězně, hledání bomb na náměstí v časovém limitu či označování potenciálních živých cílů ve městě, kde si Sithové krátí čas krutou zabijáckou hrou. Příběhové i originální úkoly však naprosto válcuje drtivá většina klasických questů „přines – odnes“, „zabij – vrať se“, případně jejich kombinace. Místy mi to připomnělo první Mass Effect, kde kvalita vedlejších questů za těmi hlavními silně zaostávala. Jenže v ME nebylo třeba většinu vedlejších úkolů plnit; dost zkušeností jste pobrali i bez nich. Ne tak v TOR: pokud si chcete udržovat level, potřebný pro zvládnutí bojů v příběhových úkolech, musíte plnit i valnou část často otravných a opakujících se questů. Na obranu Bioware je třeba říct, že se snaží hráči aspoň trochu jeho levelovací „dřinu“ usnadnit: ať už umísťováním více questů do stejné oblasti, nebo přidanými zkušenostmi za plnění bonusových úkolů. Ty spočívají v zabití určitého počtu nepřátel v oblasti, což je požadavek, který beztak většinou automaticky splníte, TOR vás však za něj odmění zkušenostmi navíc.

Na jednu stranu se TOR od KOTORů zas tolik neliší. I zde platí klasické schéma Bioware: vypracujete se od nuly – dostanete vlastní loď – budete cestovat po planetách, plnit úkoly a nabírat společníky. Jenže všechno v mnohem větším měřítku, než na jaké jsme byli zvyklí. Od chvíle, kdy dostanete vlastní loď (okolo 16.-17. úrovně), lze vyrazit na jakoukoliv ze 17 přístupných planet. A každá, kromě o něco menších startovních, nabízí mnoho rozsáhlých lokací, které je často radost prozkoumávat. Graficky sice hra nevypadá úplně úžasně (doporučuji zapnout antialiasing), ale vizuální stránka má své kouzlo a na každé planetě dokáže vytvořit specifickou atmosféru. I proto je snadné se nechat hrou unést. Když jsem procházel zamračené a depresivní sídlo Impéria na Dromund Kaasu, poslouchal vřeštění laserových děl na válkou zmítané Balmoře, obdivoval unikátní architekturu okoukaného, leč pořád fascinujícího Tatooinu, procházel neutěšenými ruinami kdysi krásného Tarisu, proplétal se v taxíku spletitými uličkami pašeráckého sídla na Nar Shaddě… tak jsem se cítil pohlcený ve světě Star Wars tak jako nikdy dřív. A když jsem poprvé uslyšel o řádu Revanitů, přišlo jemné mrazení v zádech. Hru si lze užít i bez znalosti obou KOTORů, ale unikne vám řada narážek a odkazů.
Single, nebo MMO?

Pocit perfektní imerze umocňuje i absence ukládání, což je výrazný rozdíl proti singleplayerovým titulům. Kde šlo v KOTORu snadno vrátit neuvážené rozhodnutí jedním rychlým quickloadem, tady vaše činy platí. Nezvratně. Popravíte poraženého soupeře, místo abyste ho omilostnili? Naučte se s tím žit, i když vám teoreticky mohl v budoucnu zachránit krk. Rozlítíte svou odpovědí vaše společníky? Můžete si je zkusit usmířit, ale odpověď už zpět nevezmete. Systém společníků funguje podobně jako v KOTORu 2, reagují na vaše činy, a to velmi často. Nemůžete se s nimi sice rozhádat, ale jen když s nimi budete dobře vycházet, tak se dostanete ke speciálním úkolům – a třeba i bližšímu vztahu.

Ale i kdyby ne, určitě vám společníci přijdou vhod. Jednoho vždy můžete vzít s sebou do akce, další lze vyslat na mise, které zlepší jejich schopnosti craftování. O čem je řeč? O dovednostech typu sběru různých materiálů a jejich postupnému zpracovávání a výrobě zbraní, předmětů, krystalů a podobně. Možnost posílat společníky vykonávat tuto práci za vás je příjemná, byť její neustálé používání začne být časem trochu stereotypní. Ke stereotypu se váže ještě jedna výtka. Některé herní lokace jsou doslova přeplněny nepřáteli, kteří se navíc často respawnují. Procházet tuto oblast vícekrát za sebou, což je někdy nutné, je pak zbytečné, otravné a nudné.

Stejně tak je trochu smutné, že i když jsou všechny planety hezky navržené, jejich obsah někdy působí prázdně. Žije na nich sice spoustu postav, které dokonce někdy pro dotvoření atmosféry vykonávají nějakou činnost, jenže mluvit jde jen s těmi, kteří vám zadávají nějaký quest. To je škoda – pamatuji si, jak mě bavilo v KOTORu si jen tak klábosit o historii planety, o nejnovějších drbech, poznávat zajímavé postavy, které třeba nemusí být klíčové pro osud galaxie, ale umí pobavit a vtáhnout svým vlastním příběhem. Že tu od toho jsou živí lidé? No, jak kteří.

Ostatně u MMO prvku stojí za to se chvíli zastavit. TOR lze hrát jako čistě singleplayerové dobrodružství, do párování s ostatními vás nikdo nenutí a vzhledem k podobnostem s KOTORem můžete brát TOR jako jeho pokračování. Nebo spíše jako několik pokračování, neboť jak sami tvůrci tvrdí, tohle není KOTOR 3, to je i KOTOR 4, 5, 6, 7 a 8. Pravda, ve hře jsou i questy, jejichž úspěšné absolvování vyžaduje spolupráci ve více lidech. Jak jsem uvedl: nikdo vás do nich nenutí, přesto působí dojmem, že jsou na hru naroubovány trochu násilně, jen aby hráče přiměli spojit se s dalšími. Tu a tam se totiž na planetě objeví oblast, kde jsou najednou nepřátelé daleko silnější a odolnější a většinou se v ní nalézá právě nějaký Heroic quest, tedy úkol pro více lidí. O něco větší smysl dávala spolupráce při Flashpointech, příběhových instancích, jakýchsi minidobrodružství zhruba na hodinu, která rovněž vyžadují partu spoluhráčů. S nimi se pak dělíte o zkušenosti, nalezené předměty – a pozoruhodně i o volby při rozhovorech. Hra pokaždé určí jednoho mluvčího, jehož volba se v rozhovoru objeví, což dává dialogům ve více lidech určité napětí. Nejvíc to funguje při opravdu důležitých rozhodnutích, kde se často větví temná a světlá strana. Někdy vás sice třeba zklame, když se vaši spoluhráči rozhodnou zabít generála, kterého byste ušetřili, ale není to tak někdy i ve skutečnosti? I v reálu s vaším rozhodnutím parta může, ale nemusí souhlasit. Co je však podstatné, body světlé/temné strany vám zůstanou dle vašeho rozhodnutí a volba party na něj nemá vliv.
V koridorovém vesmíru

Ze stereotypu po pobíhání po planetách a plnění hromady questů dokáží na chvíli vytrhnout mise ve vesmíru. K těm lze vyrážet pomocí hvězdné mapy na vaší lodi a zahrnují zpravidla několikaminutovou přestřelku ve vesmíru, ať už za účelem eskorty jiné lodi, zničení nepřátelského plavidla nebo stanice. ALE! Velmi mě zklamalo, když jsem zjistil, jakým způsobem jsou vesmírné mise ztvárněny. Nemůžete v nich létat, kam se vám zlíbí, vaše plavidlo se pohybuje po předem určené trase, vy s ním můžete jen mírně uhýbat. V 21. století mi tento přístup přijde velmi zpátečnický. Chápu, že zabudovat do už tak ultrarozsáhlé hry ještě vesmírný simulátor by vyžadovalo další měsíce práce, ale milerád bych ho vyměnil za desítky opakujících se questů na planetách. Ano, jsem rád, že v TOR alespoň nějaké létání je; jeho forma mě však silně zklamala.

Rozpačité dojmy jsem měl i z PvP. Všechny tři módy, ať už Huttball, bláznivá variace na fotbal, Void Star, dobývací mód odehrávající se na křižníku Impéria, nebo Alderaan, klasický režim se zabíráním základny, mají svůj nápad a vyžadují kooperaci hráčů, přesto však výrazně zvýhodňují ty s vyššími levely. Pokud nejste level 35+, patrně si PvP příliš neužijete.

TOR není bezchybný. Spousta otravných questů vám bude pít midichloriany, vyprázdněnost některých planet nebo omezené vesmírné souboje zamrzí. Jenže to nic nemění na tom, že nevybudovat si závislost na TOR je těžší než porazit Sebulbu v závodě kluzáků. Vývojáři vám totiž perfektně servírují další a další důvody, proč se od ní neodtrhávat. Polapí vás zajímavým příběhem, šplhnou si tvrzením o vaší výjimečnosti, pak vám nadělí loď, umožní koupit si vlastní speeder… a už jsem mluvil o příběhu? Všechna lákadla vám tvůrci postupně předhazují jako pamlsky a je těžké se jimi nezasytit. A ještě těžší je se od hry odtrhnout, tím spíš, že konec je i po sto hodinách stále v nedohlednu. Jenže…

… vás snad nezajímá, jak to s tím Revanem bylo?

Veřejný činitel na Slovensku nebude chráněn hrozbou pokuty ve výši 500 eur (přes 12 tisíc Kč) před slovními útoky. V pondělí to prohlásil ministr vnitra Daniel Lipšic v reakci na připravovanou novelu přestupkového zákona.Na možnost vysoké pokuty upozornila slovenská média po Novém roce. Teprve poté zareagovalo ministerstvo a příslušné ustanovení z návrhu stáhlo.

„Moc mě mrzí, že novela zákona o přestupcích doposud obsahovala ustanovení, které přísněji postihovalo verbální delikty vůči veřejným činitelům,“ uvedl Lipšic, který potvrdil, že sporné ustanovení bude z návrhu novely zákona o přestupcích vypuštěno.

Podle ministra má ve svobodné společnosti každý právo říct to, co uzná za vhodné. „Může to být něco zraňující, někdy i vulgární, co mě netěší, ale je to tak,“ dodal Lipšic.

Hlavním cílem novely je zabezpečit beztrestnost oznamovatele přestupku, aby bylo možné odhalovat korupci.

Vydávání nového typu elektronických občanských průkazů má za sebou v prvním dni provozu nového systému už dva výpadky. První byl řízený, druhý způsobilo přetížení.„Systém je v ostrém provozu první den, je provázen nečekaně velkým zájmem ze strany občanů. Jenom během dnešního dopoledne bylo podáno 7000 žádostí,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák s tím, že za komplikace způsobené výpadky se ministerstvo omlouvá.

První odstávku provozovatelé ještě plánovali. „V rámci systému bylo nutné provést drobnou úpravu aplikace, poté bylo nutné provést restart systému. S tím byl spojen výpadek v 11.00 na straně uživatelů, který trval čtyři minuty,“ uvedl Novák. Všechny obce byly podle něj o tomto výpadku s 15minutovým předstihem informovány.

„Kromě toho došlo k neplánovanému výpadku od 12.30 do 12.59, který souvisel s přetížením na straně centrálního systému správních evidencí,“ podotkl Novák. Pro okamžité řešení všech problémů na straně uživatelů je zřízena telefonní „hot line“.

Prezident Václav Klaus po společném obědě s premiérem Petrem Nečasem (ODS), jeho ženou Radkou a svou manželkou Livií před novináři znovu vyjádřil podporu vládě. Přiznal ale, že při podepisování některých zákonů trpí a vzdychá. Nečas jej prý u oběda ujistil, že trpí a vzdychá, když pro zákony hlasuje, nicméně hlavě státu také připomenul, že podobné grimasy provázely i 90. léta.„Otázkou bylo, zda souzním s politikou vlády. V hrubých obrysech ano. Říkal jsem ale panu premiérovi, že vzdychám, když podepisuji některé zákony, které nechci sice narušit, ale trpím,“ politoval se Klaus.

Nečas jej pak doplnil, že se sám necítí o mnoho lépe. „Panu prezidentovi jsem říkal, že někdy trpím a vzdychám, když pro ně hlasuji, ale tak to bylo i v 90. letech,“ řekl Nečas s tím, že se oba státníci shodli i v tom, že dané zákony jsou zkrátka daní za jednotu koalice.

K nadsázce se Klaus uchýlil i při odpovědi na otázku, zda si státníci a jejich manželky stejně jako před rokem vyměnili dary. „Dary jsme v rámci úsporných opatření letos škrtli,“ řekl stručně Klaus.

Oba státníci probírali odpoledne při obědě vnitrostátní i zahraničně politické otázky. V zásadních záležitostech se prý shodli, například i v tom, že v době nadcházející krize by se měli politici zdržet malování apokalyptických scénářů a zastrašování investorů.

Nečas schůzku označil za „velmi užitečné“ setkání. Dámy mezitím probíraly Vánoce, děti a vnoučata, ale i sociální politiku či problematiku rušení dětských ústavů.
Buďte vládě loajální, vzkázal Klaus koalici

Klaus a Nečas se v doprovodu manželek v poledne sešli k tradičnímu společnému novoročnímu obědu na zámku v Lánech na Kladensku. K tématům rozhovoru patří mimo jiné plány v začínajícím roce včetně koordinace zahraničních cest. Ve stejné sestavě se hlava státu a šéf exekutivy s partnerkami sešli už podruhé, což v posledních letech nebývalo úplným pravidlem.

Prezident Klaus s chotí Livií přivítali premiéra Nečase a jeho manželku Radku, která pro tuto příležitost zvolila černé šaty, nad schodištěm zámku v Lánech. Livia hosty uvítala v červeném.

Loni Klaus v novoročním projevu podpořil Nečasovu koaliční vládu a vyjádřil i podporu reformám, které před ní stojí. Koncem roku už byl ale ke kabinetu kritičtější. Vláda, která prodělala už sedm ministerských výměn, se ukázala být podle něho slabší a méně výkonná, než jak to vypadalo na podzim roku 2010. „Oslabovaly ji vnitrokoaliční spory, prokázané či neprokázané aféry,“ uvedl před měsícem prezident. Nyní apeloval na koaliční politiky, aby byli vládě loajální.

Letos prezident v projevu na Nový rok zdůrazňoval potřebnost pokračovat v reformách politického, ekonomického a sociálního systému. Upozornil ale také na špatnou společenskou atmosféru v zemi a kritizoval různé nátlakové skupiny.

Teploty budou v nadcházejícím týdnu klesat pod nulu jen zřídka a vysoká oblačnost přinese především plískanici než sněhovou nadílku. Podle Dagmar Honsové z Meteopressu budou příští dny připomínat spíše začátek března než vrchol zimy. Podle ní si to však může příroda na jaře vynahradit.První lednový týden se bude pohybovat nad teplotním normálem, už nyní se teploty vytáhly o šest stupňů nad dlouhodobý průměr. Převažovat by měla oblačnost s deštěm, pouze na horách by mělo místy sněžit.

V pondělí proudil od rána do Čech teplý vzduch, který vyšrouboval teploty k rozmezí od sedmi do 11 stupňů nad nulou. Už v 7:00 naměřili meteorologové například v Doksanech na Ústecku deset stupňů Celsia. Na Moravě a ve Slezsku ale bylo po ránu chladněji do jednoho stupně Celsia, denní maxima však vystoupí ke třem až sedmi stupňům.

Od Německa se během dne přihrnou mračna, která přinesou deště. Na horách se očekávají srážky smíšené.
Velká oblačnost po celý týden

V úterý bude v Čechách z počátku dne polojasno, na Moravě a ve Slezsku zataženo až oblačno. Odpoledne se však poměry na západě a východě vystřídají. Po ránu se teploty budou pohybovat mezi čtyřmi stupni až nulou, odpoledne pak vystoupí ke třem až sedmi stupňům Celsia. Na horách bude padat déšť se sněhem. Přidá se ještě čerstvý vítr, který v nárazech dosáhne i rychlosti 55 kilometrů v hodině.

Obloha pod mrakem s občasnými dešti by měla vydržet až do středečního rána. Na horách by ale mělo sněžit a postupně i v níže položených oblastech. Teploty se budou pohybovat ve stejných mezích jako v úterý.

Zbytek pracovního týdne se ponese ve znamení velké oblačnosti, na většině území bude oblačno až zataženo, ve vyšších polohách by mělo sněžit. Ranní teploty poklesnou k intervalu od tří stupňů k minus jednomu, přes den vystoupí maximálně k jednomu až pěti stupňům nad nulou.
Se škůdci si budou muset místo mrazů poradit lidé

Obdobné počasí vydrží i po celý víkend. Velkou oblačnost doprovodí místy srážky, které budou ve vyšších polohách přecházet ve sněhové.

„Ale i v těch horských oblastech je sníh mokrý a ani během dalších 14 dní se zřejmě sníh nikde neudrží, takže lyžaři si v nejbližší době na své nepřijdou,“ shrnula závěrem Honsová. Podle ní takto teplá zima připomíná rok 2007, kdy se například v Praze udržel sníh všeho všudy jen po tři dny.

„Příroda to ale většinou zařídí tak, aby roky vycházely v průměru zhruba stejně, takže je možné, že nám to vrátí v tom březnu,“ doplnila Honsová. Pokud ale mrazy neudeří, bude se ČR v letošním roce potýkat se škůdci, jako jsou klíšťata nebo slimáci, kteří zimu v relativně teplé půdě přežijí a v sezóně se pak přemnoží.

Češi jsou jen další nutnou překážkou při cestě za obhajobou titulu. Tak vidí nadcházející čtvrtfinále mistrovství světa do 20 let hokejisté Ruska. Stále ještě úřadující šampióni sice v posledním zápase zaváhali se Švédskem, ale o to víc se nyní koncentrují na utkání s českou reprezentací hrané v kanadském Calgary v noci na úterý středoevropského času.Ruský trenér Valerij Bragin má sice z kádru posledních šampiónů k dispozici pouze jednoho hráče, zato ovšem toho nejlepšího. Jevgenij Kuzněcov před rokem zařídil obrat sborné ve finále s Kanadou a září i na letošním turnaji. Na vyřízení Lotyšů v základní skupině 14:0 se dokonce podílel třemi góly a šesti přihrávkami.

Výkony na posledním šampionátu Kuzněcova vynesly do All-star týmu turnaje a zřejmě v něm kapitán Rusů nebude chybět ani letos. Prozatím je s devíti kanadskými body na čele produktivity MS společně se spoluhráčem Gusevem a Kanaďanem Stonem.Rusové zatím na turnaji vyřídili Švýcary, Slováky a Lotyše, ovšem v závěrečném utkání skupiny zaváhali se Švédy. Ačkoliv vedli už 3:0, nakonec prohráli 3:4 v prodloužení a připravili se o přímý postup do semifinále. „Nic strašného se nestalo. Loni jsme také hráli čtvrtfinále a nakonec celý turnaj vyhráli,“ připomíná útočník Daniil Apalkov.

Kapitán Kuzněcov si přitom postěžoval na výkony rozhodčích. „Zápas jsme si prohráli sami, ale když nabereme tresty za celkem 30 minut, tak těžko můžeme vyhrát. Ani nevím, kdo naše utkání řídil, ale pískal jen na jednu stranu,“ zlobil se. Faktem je, že od druhé třetiny, kdy vedli 3:0, byli Rusové na trestné lavici sedmkrát, zatímco Švédové jednou.
Konečně zase skvělý gólman

Tenhle zápas už ale Rusové pustili z hlavy, teď se soustředí na čtvrtfinále s českým týmem. „Češi mají skvělého brankáře a nehrají špatně v obraně. Jejich hra je lépe organizovaná než tomu bylo v předchozích letech,“ myslí si ruský kouč Bragin. „Musíme jejich brankáře pořádně zaměstnat, pořád by se měl někdo motat kolem brankoviště,“ prozradil něco ze své taktiky.

Ovšem i Rusové se po letech mohou spoléhat na opravdu kvalitního brankáře. Sedmnáctiletý Andrej Vasilevskij, který se před necelým rokem představil v Liberci na olympijském festivalu mládeže, už dvakrát vychytal nulu. V prvním zápase na šampionátu Švýcaři dokonce Rusy přestřílelli 40:30, ale on za svá záda nepustil jedinou střelu. „Je to nejlepší brankář turnaje. Jsem moc rád, že ho máme v týmu,“ chválí jej Kuzněcov. V All-star týmu MS měli Rusové gólmana naposledy v roce 1994.

Že by mohli s českým týmem zaváhat, si Rusové vůbec nepřipouštějí. „Slyšeli jsme, že se na nás pečlivě připravují a věří si, to nás ale jen víc motivuje,“ říká Alpakov a potvrzuje, že ruští mladíci naopak předčasně s klidem hovoří o semifinále proti Kanadě. „Máme sice o den volna méně než Kanaďané, ale to může být pro nás plus. Máme raději, když jsme v herním zápřahu,“ vykládal útočník Ivan Tělegin.